Toto je testovací zpráva

Anotace:

„Proč máme stále pocit, že nám něco chybí?"

Mnohokrát to, co jednomu chybí a u ostatních je navíc, ostatním nepřináší žádnou zřetelnou výhodu. Spíše naopak, v podstatě může také jen poukazovat na to, co chybí tomu, kdo je ve „výhodě". Přenos váhy z nohy na nohu jako základní předpoklad pohybu v prostoru. Kolik váhy může chybět, aby byl pohyb stále možný? Představení o ztrátách, které mohou být ziskem, vytvořil pro kolektiv VerTeDance držitel americké taneční ceny Bessie 2013 Jaro Viňarský.

Pětice charismatických tanečníků se ocitá ve světě definovaném emocionálně odtažitou zvukovou stopou a výraznou světelnou krajinou. V ní každý z pětice hledá svůj prostor, objevuje ho, zkoumá, fyzicky pojmenovává a vymezuje. Je to přesně ten prostor, ve kterém se ocitá v nerovnoměrném rozložení sil. Jak víme, kdo je skutečně silný? Přináší vnější, nebo vnitřní handicap zeslabení, nebo zesílení pozice? Choreograf Jaro Viňarský komponuje představení z autorských fragmentů svých interpretů. Představení vzniká prostřednictvím kladení otázek a fixací tematicky vymezených improvizací, tříděním a jejich seřizováním, rozbíjením a spojováním s novým obsahem. Metoda přenáší váhu emocionální a fyzické výpovědi z autorů a zároveň interpretů na celek.

 

HLAS POROTY ČTP

Martin Macháček: V inscenaci Chybění je klíčovým elementem přítomnost tanečnice Markéty Stránské. Její hendikep ale Viňarský nezneužívá k lacinému vydírání, ani ždímání dojetí. Naopak na jeho základě rozvíjí situace spíše s ironickým vyzněním. Chybění je v inscenaci Chybění metafyzická veličina, nikoliv vnějšková ilustrace.   

 

www.vertedance.org

Za podpory:  MKČR, MHMP, Divadlo Archa, ALT@RT, METROSTAV a.s.

Recenze:

„Chybění vnímám jako něco výjimečného. Jde o křehký zážitek, u něhož divák tápe, ale přesto cítí, že je veden. Pro mě osobně je překvapivou zprávou o tom, jak lze tvořit jen na základě intuice a důvěry v energii skupiny a ve svůj vlastní rozumově neuchopitelný vnitřní pohled."
(Markéta Faustová, Taneční Zóna)

„Z ... tanečních rolí jsou znát rozpaky, respekt i odhodlání, vše vedené citlivě rozpracovaným pohybovým slovníkem „šitým na míru" jednotlivým interpretům tak, jak jsme u Jara Viňarského zvyklí."
(Zuzana Smugalová, Opera Plus)